Rozhledna Praděd - dominanta Jeseníků

PRADĚD – dominanta Jeseníků

Hora Praděd je vysoká 1492 m.n.m. a je nejvyšším vrcholem Jeseníků i celé Moravy. Praděd byl oblíbeným cílem návštěvníků hor již od 2. poloviny minulého století, začátkem 20. stol zde byla vybudována rozhledna v novogotickém stylu. Stávající rozhledna byla postavena v r. 1983. Praděd je významnou křižovatkou turistických (cyklo i pěších) tras. V blízkém okolí se nachází nejvýše položené lyžařské středisko v ČR. Vrchol a jeho široké okolí je vyhlášeno národní přírodní rezervací Praděd, která se těší mezinárodnímu významu. Její součástí je vrchol Pradědu, Bílá Opava, Divoký důl, Petrovy kameny a Velká a Malá kotlina. Na ploše 2031 ha se nachází vzácná alpínská společenstva, lesní porosty pralesovitého charakteru, ledovcové kary a další. V rezervaci se nachází řada jedinečných společenstev s množstvím vzácných druhů rostlin a živočichů. Oblast Velké kotliny je floristicky nejbohatší lokalitou v ČR. Na celém území rezervace platí přísné podmínky, jejichž cílem je chránit tento skvost našeho regionu.

HISTORIE ROZHLEDNY PRADĚD

V roce 1881 byla v dnešním Jeseníku (Frývaldově) ustanovena organizace turistů v Jeseníkách "Moravskoslezský sudetský horský spolek"(MSSGF). Tento spolek nejprve budoval a upravoval turistické stezky a zřizoval horské útulny. Později započal s výstavbou horských chat, poskytujících občerstvení popř. nocleh pro turisty. Na přelomu století začal spolek na vybraných vrcholech budovat kamenné rozhledny. Snahy postavit rozhlednu i na nejvyšší hoře Jeseníků se objevily již v r. 1881, ale o její realizaci bylo rozhodnuto až v roce 1897. Původně se věž měla jmenovat Habsburgwarte. Na stavbu rozhledny byla vyhlášena veřejná sbírka. Pro zahájení stavby musel spolek nejprve žádat o souhlas vlastníky pozemků, mezi které patřila i správa panství Lichnštejnů ve Velkých Losinách a správce jmění velmistra Řádu německých rytířů. Souhlas se stavbou byl ještě navíc podmíněn zbudování značených přístupových turistických cest s výstražnými tabulemi o dodržování stanovených tras.

 

Stavba věže byla s plnou platností schválena až 20.srpna 1903, ale s výstavbou věže v romantickém duchu starého gotického hradu o výšce 32,5m a šířce 14,5m bylo započato až 30. června 1904 . Samotná stavba kamenné věže byla velice náročná a kolaudace proběhla až v červenci 1912. Voda byla brána z pramene, který se nacházel jihovýchodně od stavby. Kámen na stavbu byl lámán na nedalekých Tabulových skalách (směr dnešní Švýcárna). Vzhledem k tomu, že cesta na vrchol byla pro denní chození velmi náročná, zůstávali dělníci na staveništi od pondělka do soboty, i přesto byly práce velmi pomalé. Po roce výstavby měla věž jen dva metry, v roce 1906 měřila 22m a dalších 10m mělo být dostavěno do roku 1908. Avšak v důsledku nedostatku financí a náročných povětrnostních podmínek byla věž dokončena až v roce 1912.

 

Ve věži se nacházela restaurace, pokoje pro turisty a v sedmém patře samotný ochoz pro rozhlednu. Turistům však sloužila jen restaurace a rozhledna, pokoje byly pro velkou vlhkost neobyvatelné. Ovšem již v roce 1923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření věže. Došlo tak k obnovovacím pracím, které trvaly tři roky. Věž byla alespoň částečně vysušena a vyměněna shnilá okna. Poté spolek uspořádal u věže obrovský táborák s ohňostrojem, který se pak konal každý rok až do 14. srpna 1938, to se již věž jmenovala Altvaterwarte. Počátkem 40.let vyrostla v blízkosti věže ještě tzv. Poštovní chata, vystavěná totálně nasazenými českými dělníky a ruskými a polskými zajatci.

 

 

Po válce se o věž nikdo nestaral, neboť "Moravskoslezský sudetský horský spolek" MSSFV byl německý a tudíž po skončení války zanikl. Věž rychle chátrala a po roce 1951 se jí ujal spolek Turista Praha, který měl uvést stavbu do původního stavu. Měla být snesena horní část a vybudována nová konstrukce, avšak bylo rozhodnuto o odstřelení horní části a zbudování nové, ale i toto rozhodnutí bylo změněno na postupné opravování věže. Ovšem vlivem vandalů, kteří ničili vnitřní zařízení, do věže střechou a okny zatékalo. Ve zdech se objevovaly až 6cm široké trhliny, které místy prostupovaly i celou zdí. Z tohoto důvodu musela být věž v r. 1957 uzavřena, a 2.května 1959 - den před příchodem dělníků, se zřítila.

 

Na vrcholu Pradědu zůstala pouze Poštovní chata s restaurací, v jejímž patře sídlili meteorologové. V této době také docházelo k velkému rozmachu televizního vysílání, což znamenalo nutnost výstavby televizního vysílače i s vyhlídkovou věží. Jako první vysílač vyrostla jen dřevěná konstrukce ověšená vysílacími parabolami, která brzy zdaleka nedosahovala potřebné kapacity pro vysílání. V r.1968 bylo tedy započato s výstavbou nového vysílače, který měl připomínat startující kosmickou loď. Výstavba nového vysílače se stala osudnou i Poštovní chatě a dřevěnému vysílači, obě stavby byly po dokončení nové věže odstraněny, aby nenarušovaly estetický ráz nové dominanty - 162m vysokého vysílače. Jako první byla zbudována asfaltová silnice vedoucí z Ovčárny na vrchol Pradědu. Samotné stavební práce - výkopy základů - započaly až o rok později. Úplné dokončení stavby bylo plánováno na rok 1977, ale opět díky extrémním podmínkám se výstavba prodloužila (např. restaurace byla otevřena až v roce 1983).

SOUČASNOST

Nynějším vlastníkem rozhledny, vysoké 145,5 m jsou České radiokomunikace Praha a.s. Samotnou věž podpírají tři nohy. První slouží jako energetický uzel, druhá slouží pro potřeby radiokomunikací a ve třetí je umístěna restaurace s hotelem a turistickou ubytovnou, sloužící všem návštěvníkům a rekreantům této oblasti.  Ve výšce 80m je prosklená kruhová vyhlídka, na kterou je možno se dostat jen výtahem. Za příznivého počasí je odtud unikátní výhled na blízké i daleké okolí. Lze spatřit např. Lysou horu a Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku, a Nízké Alpy v Rakousku. Vysílač s rozhlednou je otevřen po celý rok každý den od 9:00 do 18:00 hodin. 

Na rozhlednu se můžete vydat pěšky z Červenohorského sedla přes chatu Švýcárna (8 km) po červené turistické značce Č1, v zimě rovněž na běžkách, trasa je součástí mezinárodní turistické trasy E 3 a běžkařské jesenické magistrály. Na Červenohorské sedlo jezdí autobusy z Jeseníku i ze Šumperka a Olomouce. Další přístup je možný z parkoviště Hvězda nad Karlovou Studánkou na silnici II/445 Malá Morávka - Karlova Studánka. Odtud jezdí autobusová kyvadlová doprava asi 8 km k chatě Ovčárna. Dál musíte pokračovat pěšky okolo chat Barborka, Kurzovní, stále po asfaltové silnici (okolo odbočky na Švýcárnu vlevo) až na vrchol (cca 4 km).

Jak se na Praděd dostanete autem ?. Od penzionu Filipovice v Domašově jeďte směr jeseník , po 200m na křižovatce doprava na silnici II/450 (směr Bruntál - Ostrava), v osadě Vidly doprava na Karlovu Studánku. Nesjíždějte do obce KS a pokračujte rovně po II/445 (směr Malá Morávka) na sedlo Hvězda. V zimě se úsek silnice Vidly - Karlova Studánka neudržuje, proto doporučujeme v této osadě odbočit na křižovatce vlevo na silnici II/451 (směr Vrbno pod Pradědem), na začátku Vrbna odbočit doprava na silnici II/445 a přes Ludvíkov pokračovat do Karlovy Studánky. Projeďte celou obci, na konci odbočte doleva a pokračujte asi 500m na sedlo Hvězda. 

Zobrazit všechny tipy

Proč si vybrat penzion Filipovice v Jeseníkách?

Co u nás najdete?

Nový penzion
Grill
Sauna
Dětský koutek
Lyžarské sjezdovky
Parkování zdarma
Vybavená kuchyně
Wifi

Kudy a kam

V tomto období doporučujeme našim hostům navštívit :

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně

Třetí největší přečerpávací vodní elektrárna na světe a zároveň nejrozsáhlejší vodní energetické dílo a jediná přečerpávací vodní elektrárna na území ČR. To stojí za to vidět!

Karlova Studánka - klenot Jeseníků

Karlova Studánka je lázeňská obec ležící v okrese Bruntál. Má 226 obyvatel, její katastrální území má rozlohu pouhých 46 hektarů. 

Skiareál Kouty - moderní skiareál v Jeseníkách jen 12 km od nás

Penzion Filipovice se nachází cca 12km od SkiAreálu Kouty – horského centra zábavy a sportu.

SKIAREÁL - Červenohorské Sedlo jen 6km od nás ...

Lyžařský areál Červenohorské sedlo je jedním z nejznámějších středisek sjezdového lyžování na Moravě. Je známou křižovatkou zimních, ale i letních turistických cest. Nadmořská výška Červenohorského sedla je 1013 m. Sjezdové tratě začínají v nadmořské výšce 1164 m a končí 862 m. S ryzí horskou přírodou se na "sedle" setkáte každý den v zimě i v létě. 

Skiareál Přemyslov

Skiareál Přemyslov patří mezi nejmodernější lyžařská střediska v oblasti Jeseníků. 

Wellness s bazénem - jen 6km od penzionu , Hotel Červenohorské Sedlo

Z lyží do bazénu - to je plavecký bazén na Hotelu Červenohorské Sedlo

THERME-PARK Velké Losiny

THERME PARK, Velké Losiny - Luxusní relaxace kterou si nesmíte nechat ujít ...

HISTORIE OBCE Domašov – Thomasberg

První písemná zmínka o obci Domašov – Thomasberg je z července roku 1284.

Zábavní centrum Bělá

Centrum dovedností a zábavy.

SKIPARK Filipovice - jen 1km od penzionu

SKIPARK Filipovice - je ideální pro rodinné lyžování za přijatelnou cenu.

Restaurace - Křížový Vrch

Jen to nejlepší ...  .Pro vyjímečné události, romantickou večeři nebo oslavu významného jubilea, doporučujeme návštěvu restaurace Křížový Vrch.

Hotelová restaurace „ U Pošťáka“ Hotelu Stará Pošta

Hotelová restaurace „ U Pošťáka“ Hotelu Stará Pošta je asi 1km od penzionu a rozhodně se zde výborně najíte...

 

 

RELAX-WELLNESS Centrum Malysová

Vířivka/Masáž/Sauna – přednostní služby pro naše hosty

Rozhledna Praděd - dominanta Jeseníků

Rozhledna na Pradědu , místo které musíte navštívit v létě i v zimě 

LIKÉRKA BAIRNSFATHER - prvotřídní světové likéry z Domašova

Jen 10min chůze od penzionu, po silnici směrem na Videlské sedlo můžete navštívit místní skvělou likérku. Tradičním způsobem podle prastaré receptury a čistě přírodní cestou zde produkují ty nejkvalitnější likéry.